Pravá láska - 1. kapitola

27. února 2014 v 19:50 | erevin |  Pravá láska
Stála jsem v místnosti a čekala na upíra jménem Elijah.
Měla jsem strach a srdce mi bilo jako o závod. V rukou jsem měla papírek od Bonnie a nervózně pošlapovala.
V tom vstoupila Rose do místnosti s mužem v závěsu. Byl vysoký, hezký a elegantní. Oblečený byl v tmavém obleku. Cítila jsem z něj moc a sílu a to mi nahánělo ještě větší strach.
V mžiku stál přede mnou a prohlásil: "Člověk. To není možné," podíval se na mě, "ahoj malá."
Strachy jsem se třásla a téměř měla v očích slzy.


"Myslím, že půjdeme," řekl, "jen ještě maličkost."
Podíval se na Trevora, který měl téměř takový strach jako já.
"Omlouvám se. Svěřil jsi mi Katerinu a já zklamal," omlouval se.
"Ano. Vina padá na tebe a Rose ti pomáhala. Ale dobrá. Oba jste volní," řekl Elijah.
Vydal se ke mně a mě napadla moje poslední záchrana.
"A co ten měsiční kámen?" zeptala jsem se.
"Co víš o měsíčním kameni," pokusil se mě ovlivnit.
"Takhle to nefunguje," odporovala jsem mu.
"Jak je možné, že máš sporýš," řekl a strhl mi řetízek z krku.
Pokusila jsem se uhnout hlavou, ale chytl mi jí a donutil mě, abych se mu podívala do očí a ovlivnil mě: "Kde je měsíční kámen?"
"V kobce pod ruinami kostela."
"Kde se tam vzal?" ptal se dál.
"Je tam s Katherine."
"Dobrá. Půjdeme," dořekl to, chytil mě za loket a táhl ven z domu.
Bránila jsem se, ale nebylo mi to platný. Vyšli jsme ven, kde stálo černé a bezpochyby drahé auto, do kterého mě Elijah zatlačil.
Stále jsem svírala papírek od Bonnie, ale teď už mě Stefan a Damon zachránit nemohli.
"Jak se jmenuješ?" vytrhl mě z přemýšlení jeho hlas.
Už jsem přemýšlela, jaké jméno si vymyslet, když dodal: "Nezkoušej mi lhát. Poznám to."
"Elena Gilbert," přiznala jsem, "a vy?"
"Rose se mě ani nenamáhala představit?"
"Raději bych to slyšela od vás," řekla jsem už s trochou odvahy.
"Elijah Mikaelson."
Byla jsem překvapená, že se doopravdy sám představil. Většina zlých upírů, co jsem viděla, by se ani nenamáhala.
"Měla jsi na krku sporýš, takže víš o upírech," promluvil po chvíli ticha, "co kdybys mi řekla odkud?"
"Někteří moji přátelé jsou upíři."
"Jsem přesvědčen, že se k tomu váže nějaký příběh, tak to klidně můžeš vzít do detailů. Máme před sebou dlouhou cestu."
Když jsem nic neříkala, dodal: "Dokud budeš poslouchat, nic se ti nestane."
"Moji přátelé mě budou hledat, takže je nezabijte a řeknu vám cokoliv, co budete chtít vědět," řekla jsem.
"Dobrá. Máš mé slovo, že pokud budeš dělat, co ti řeknu, nezabiju tvé přátele," řekl Elijah.
Byla jsem překvapená. Nečekala jsem, že na to přistoupí.
Když jsem si prohlížela okolní krajinu, začala jsem vyprávět.
Řekla jsem mu, jak mi zemřeli rodiče, jak se do Mystic Falls přistěhovali Stefan a Damon a skončila jsem až tím, jak se pokusili zabít Katherine a jak mě Rose s Trevorem unesli.
Za celou tu dobu jen poslouchal a mlčel.
Když jsem domluvila, zeptal se: "Takže Katerina je v Mystic Falls?"
"Ano. Kam to vlastně jedeme?"
"Do New Yorku."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 A.A.R. A.A.R. | Web | 3. dubna 2014 v 16:21 | Reagovat

I já jsem psala povídku začínající tuto scénou a ironií je, že i v mé povídce nechal Elijah Trevora žít :D No nicméně, jdu si přečíst další díl, vypadá to zajímavě :D (A nejen proto, že pár Elejah miluju)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama