Pravá láska - 3. kapitola

2. března 2014 v 18:57 | erevin |  Pravá láska
Pohled Elijaha:
Jeli jsme jen chvilku, když Elena usnula. Hned jsem to poznal, protože dýchala pomaleji a klidněji. Pořád jsem se na ní musel dívat.
Byla o tolik jiná než Katerina. Ta by nikdy neobětovala sebe pro své blízké. Znal jsem Elenu chvilku a už mě uchvátila svou laskavostí a soucitem.
Přesto jsem cítil její strach. I přestože se to pokoušela v té restauraci skrýt, věděl jsem, že se jí třásla kolena a vždy, když jsem se na ní podíval uhnula pohledem.


Pomalu jsme se blížili k New Yorku a já si uvědomil, že nechci, aby ode mě byla dále než metr. Chtěl jsem cítit její dech a slyšet tlukot jejího srdce.
Na co to myslíš, napomenul jsem se v duchu, před lety jsi si slíbil že už se to nebude opakovat.
Přesto se jí nedalo odolat. Byla tak překrásná, že jsem se téměř nedokázal dívat na silnici.
Kouzlo Petrovů je tak silné, že na mě působí už po pár hodinách, pomyslel jsem si.
Byli jsme od New Yorku už jen kousek, když zašeptala: "Elijahu."
Strnul jsem. Byl jsem přesvědčen, že spí a že si to neuvědomuje. I tak jsem byl překvapený. Když už jsem viděl mrakodrapy, rozhodl jsem se jí vzbudit.
"Eleno," řekl jsem.
Když nereagovala, tak jsem s ní lehce zatřásl a Elena se začala pomalu probouzet.
Pohled Eleny:
Když jsem usnula, zdál se mi sen, že se líbám se Stefanem. Ten se najednou začal měnit na Elijaha. Uvědomila jsem si to, ale namísto toho abych přestala, jsem ho začala líbat ještě vášnivěji a zašeptala jeho jméno.
Pak už jsemjen slyšela, jak mě volá a probudila jsem se v autě. Byla jsem zděšená z toho, co se mi zdálo, ale snažila jsem se, aby to na mě nebylo znát.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Tak se rozhlédni," řekl mi Elijah a já vepředu uviděla vysoké domy, Sochu svobody a spoustu dalších věcí.
"Páni," vydechla jsem, protože jsem ještě nikdy nebyla v tak velkém městě. Elijah se na mě zvědavě podíval, ale nekomentoval to.
Zastavili jsme u jednoho hotelu. Všimla jsem si, že je pětihvězdičkový. Jak jinak. Upíři vždy žijí v přepychu.
Vystoupili jsme a Elijah mi pokynul, abych šla blízko něj. Dal klíčky obsluze, aby zaparkovali a my vešli do hotelu. Bylo to tam hodně velké a překrásné. Všechno bylo bezpochyby velice drahé.
Pro jistotu mě vzal Elijah za ruku a já málem vyjekla tím, jaké to bylo. Bylo to jako elektrická rána a po chvíli to přešlo v mravenčení. Podle toho jak ztuhl Elijah, to cítil i on.
Překonala jsem náhlý šok a s Elijahem jsme se šli k výtahu. Nastoupili jsme a on zmáčkl tlačítko s dvaadvacítkou.
Když jsme dojeli ke zmíněnému patru, tak jsme vystoupili a šli k jedněm dveřím. Elijah je otevřel a já úžasem vydechla. Bylo to tam obrovské. Jenom do obývacího pokoje by se vešlo celé dolní mého domova.
Elijah mi rukou pokynul ať jdu dál.
"Sice tu nějakou dobu žiju sám, ale takhle velké pokoje mívají většinou dvě ložnice. Vezmi si tu vpravo," řekl mi a já zakývala hlavou, že rozumím.
"Měla by ses jít osprchovat. Je z tebe cítit krev," dodal, když uviděl můj výraz, "sprcha je ve tvém pokoji. Pak sem přijď za mnou."
Vešla jsem do svého pokoje a rozhlédla jsem se.
Bylo to tam celkem prostorné. Naproti dveřím, ve kterých jsem stála, byla velká postel a po mé pravici obrovská postel, že by se do ní vešel slon. Kromě toho tu byly dvoje dveře. Otevřela jsme jedny a zjistila, že je tam záchod a umyvadlo. Ty druhé vedly ke sprše.
Vešla jsem do koupelny, svlékla se, vlezla do sprchy a zatáhla za sebou závěs. Pustila jsem na sebe vodu a přemýšlela, co se za uplynulý den stalo.
Už jsem z Elijaha neměla strach, ale nechápala jsem, proč je na mě tak hodný.
Vzpomněla jsem si na svůj sen.
Jaké by asi bylo ho líbat ve skutečnosti, pomyslela jsem si a vzápětí tu myšlenku zahnala.
Nevím, jak dlouho jsem se sprchovala, ale když jsem vypnula vodu a odhrnula závěs, tak tam byly tepláky, tílko a mikina. Osušila jsem a oblékla. Když jsem byla hotová, šla jsem do obýváku. Když jsem vešla, Elijah seděl na pohovce a čekal na mě.
"Výborně. Zdá se, že oblečení ti sedí," pronesl s úsměvem
"Ano. Děkuju," řekla jsem a posadila se naproti němu.
Pohled Stefana:
S Damonem jsme zastavili před naším domem. Bonnie, Jeremy a Caroline na nás už čekali. Vešli jsme dovnitř a všichni se na nás vrhli. Mysleli si, že je s námi Elena, ale pravda byla jiná.
"Stefane, kde je Elena," zeptal se Jeremy.
"Přišli jsme pozdě. Elenu už někdo odvedl," řekl jsem.
Cítil jsem se strašně a měl jsem o Elenu hrozný strach. Takový jako ještě nikdy.
"Co se stalo?" zeptala se Caroline.
"Když jsme tam dorazili, byli tam dva upíři. Ta upírka nám řekla, že vyměnili Elenu za svou svobodu, protože kdysi pomohli Katherine utéct," pronesl jsem bolestně.
"Před kým jí pomohli utéct," zeptala se Bonnie překvapeně.
"Podle toho co nám řekli, což není moc důvěryhodné, je třeba ke zlomení té Kletby Slunce a Měsíce obětovat dvojníka a kdysi měla být obětována Katherine, ale utekla, jak jinak," řekl Damon a já dodal: "Ten, kdo chce zlomit tu kletbu je Klaus. Jeden z Původních."
"Původních?" nechápal Jeremy.
"To jsou nejstarší upíři na světě. Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikli, ale důležité je to, že Klaus je z nich nejstarší a nejděsivější," doplnil jsem a sledoval jejich vyděšené pohledy.
"Musíš provést další kouzlo čarodějko," řekl Damon a než stihla Bonnie nějak zareagovat, řekl Jeremy: "Nemůže. Je příliš vyčerpaná z čarování. Jednou už omdlela."
Najednou jsem cítil větší prázdnotu, než jsem si myslel, že bych kdy mohl cítit.


Doufám, že se bude líbit a zanecháte nějaké komentáře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katarína Katarína | Web | 2. března 2014 v 19:29 | Reagovat

Krásná kapitola! Jsem zvědavá co jí bude Elijah chtít :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama