Pravá láska - 8. kapitola

25. dubna 2014 v 22:12 | erevin |  Pravá láska
Popis: Katherine je uvolněna z kobky a s Klausem se vrací do domu, ale Klaus najednou nemůže najít Elenu. Utekla? Někdo jí unesl? Na to Klaus zjistí odpověď.
Poznámky: Ještě jednou se omlouvám, že to trvalo tak dlouho, protože i když už jsem měla kapitolku na papíře kolik týdnů, tak do počítače jsem měla čas jí přepsat až dnes. Snad se vám bude dílek líbit a budete komentovat.

Pohled Klause:
Maddox odříkal nějaké kouzlo a jeskyně se otřásla.
"Proč mě tady nenecháš?" ptala se mě Katerina, když si uvědomila, že kouzlo je zlomeno, "vždyť tu budu trpět. To přece chceš."
"Elena byla tak laskavá, že se mi vzdala sama a já umím být vstřícný k těm, kdo mi dají, to co chci. Jsem ochoten nechat jí vybrat, kdo bude kromě ní obětován," odpověděl jsem jí.
Sledoval jsem Katerinin nevěřícný pohled, když jsem uslyšel Carolinin vzlykot.
"Takže, když jsem ti včera říkala, že má kamarádka zmizela a že se jmenuje Elena, tak ses mi musel posmívat, co? Určitě sis musel užívat mou blbost. Jsi jen bezcitná zrůda!" křičela na mě Caroline.
Její slova mě ranila. Sice mi tohle řeklo už spousta lidí, ale od Caroline, to opravdu bolelo. Mrzelo mě to a nechápal jsem proč.
"Ne," řekl jsem rozhodně, "nebavil jsem se."
"Tak nám vrať Elenu," prosila mě blonďatá kráska.
"To nemůžu. Chci tu kletbu zlomit už 1 000 let," řekl jsem jí.
Moc jsem si přál, abych mohl Caroline říct, že se Eleně nic nestane, že její kamarádku nezabije, ale to jsem nemohl. A v tom jsem se rozhodl.
Dám Eleně svou krev! přikázal jsem si v duchu.
Obrátil jsem svou pozornost zpět na Katerinu a přemístil jsem se před ní.
"Pojď se mnou," ovlivnil jsem jí a s Maddoxem a Katerinou v patách jsem se vydal z kobky pryč, když se přede mě přemístil ten mladý, černovlasý upír.
Než stihl cokoliv udělat, tak jsem mu jedním pohybem zlomil vaz. Vyšli jsem z kobky zpět k mému domu. Po cestě se nás nikdo nepokusil zastavil a když jsme vešli dovnitř, tak jsem zavolal: "Eleno?"
Nikdo se neozval a Katerina si odfrkla: "Snad sis nemyslel, že by se někdo jen tak, vzdal svého života."
Došel jsem do kuchyně pro nůž a přikázal jí: "Sedni si na gauč a bodej se neustále do nohy."
Poslechla mě a já s Maddoxem jsme se vydali ven hledat Elenu.
Byl jsem vážně naivní, když jsem jí věřil, zavrčel jsem v duchu.
Prohledali jsem celé okolí a už se začínalo stmívat, když mi zazvonil mobil, přijal jsem hovor a zeptal se: "Rebeko? Co chceš? Zrovna nemám čas."
"Myslíš to, že hledáš Elenu, která spí v pokoji?" zeptala se mě má sestřička a já si zanadával, protože hledat po domě mě nenapadlo.
Vypnul jsem hovor a s Maddoxem za zády jsme se vydali zpátky k domu. Už jsem si vážně připadal jako blbec, pořád něco řešit.
Vešli jsme do domu a naskytla se mi docela legrační podívaná. Katerina si do nohy neustále zabodávala nůž, zatímco Rebekah upíjela vínu a pozorovala jí se zadostiučiněním.
"Našla jsi vlkodlaka?" zeptal jsem se jí.
"Vlastně jsem našla celou smečku a protože už tu máme dvě dívky, pokud se teda dá Katherine považovat za dívku, tak se mi zdálo hezké vzít třetí."
"Dobrá práce, sestřičko," pochválil jsem jí, "co kdybys ty dvě odvedla na místo, které Maddox už vybral? On ti pomůže."
Když odešli, vydal jsem se do Elenina pokoje. Viděl jsem jí, jak leží a těma hnědýma, nekonečně smutnýma očima vyhlíží z okna.
"Mám otázku," řekl jsem.
"Hmm," na nic víc se ani nezmohla.
"Miluješ Elijaha?" zeptal jsem se a sledoval, jak sebou trhla, když jsem vyslovil jeho jméno.
"Já - ," dál se ani nedostala, protože nevěděla, co říct.
"Ode mě se to nikdo nedozví," řekl jsem jí.
"Ano. Miluju," prohlásila po pár minutách ticha a já cítil, že je to pravda, i když si tím ani ona nebyla úplně jistá.
"Vstaň," zavelel jsem přísným hlasem.
Poslechla mě a já k ní přešel.
"Tvým přátelům se po tobě stýská a ty přece nechceš, aby trpěli tvou ztrátou tak, jak ty trpíš ztrátou Elijah, že?"
Zavrtěla hlavou. Já si nakousl zápěstí a řekl jsem: "Tak pij."
Chvilku váhala, ale nakonec se napila.
Společně jsme se pak vydali k místu, kde jsem konečně mohl zlomit tu kletbu. Když zapadlo slunce a my před sebou měli ještě pár set metrů cesty, tak se nám do cesty postavili Eleniny přátelé, včetně Caroline.
Elena překvapeně vydechla a poprvé jsem v jejích očích viděl něco jiného než jen smutek a bolest.
"Eleno," zašeptal něžně Stefan a společně se svým bratrem se na mě chystali zaútočit, ale Elena to zatrhla: "To stačí Stefane. Nech ho tu kletbu zlomit. Jinak by tě okamžitě zabil. Je tak bezcitný, že dokázal zabít vlastního bratra."
Poprvé jsem si uvědomil, jak mě vlastně musí nenávidět. Nevšímal jsem si pohledů ostatních a prohlásil: "Nemáme čas se tu zdržovat. Jdeme."
I přesto její přátelé odmítali uhnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo je lepší?

Elijah
Klaus

Komentáře

1 misa misa | 26. dubna 2014 v 4:34 | Reagovat

skvělá kapitolka :-) už se moc těším na další. Jen moc prosím at to netrva tak dlouho

2 LinDee LinDee | 26. dubna 2014 v 21:45 | Reagovat

Nádhera! Moc pěkné ! :))

3 Katarína Katarína | Web | 26. dubna 2014 v 22:03 | Reagovat

Nádherná kapitola! Jsem zvědavá jak to nakonec dopadne a jestli někdy dostane Elena Elijahu zpátky!

4 Alexis8301 Alexis8301 | Web | 26. dubna 2014 v 22:09 | Reagovat

Veľmi pekná kapitola. Chúďatko Klausík! :( Od Caroline to muselo naozaj bolieť! :(

5 Flek Flek | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 12:21 | Reagovat

Promiň, žet i to píši sem, ale uělala jsem ti animace! :) kdyžtak tady - http://flekstories.blog.cz/1404/animace-pro-erevin-0-1

6 Aeven Aeven | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 19:29 | Reagovat

Ahojky:)
Zajímavý příběh, Katherine jsem měla vždycky ráda.
Jinak design se pokusím vytvořit do konce týdne :)

7 Aeven Aeven | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 13:57 | Reagovat

Ahoj,
na mail jsem ti poslala nahled designu:)

8 Katarína Katarína | Web | 3. května 2014 v 18:09 | Reagovat

Promiň že to píšu sem, ale máš u mě odměnu!: http://mystic-falls-stories.blog.cz/1405/odmeny-za-kviz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama